Genetická vada vyléčena masem?

Jessica držela svou novorozenou dceru Riley v náruči tak, jak to může dělat jen nová matka. Těšila se na to, jak její dceruška bude růst a vyvíjet se. Ale tato vize se brzy proměnila ve strach, když lékaři diagnostikovali Riley vzácnou genetickou poruchu postihující zažívací system a další orgány. Prognóza byla hmurná: život závislý na nouzových operacích, centrální katetr pro intravenózní výživu a hrozba mnohačetné transplantace orgánů, která by jí možná prodloužila život jen o pár let. Budoucnost Riley se zdála být ukotvena mezi nemocničními zdmi, trubičkami a nekonečným koloběhem lékařských zákroků.

Jessica sledovala, jak Rileyino drobné tělíčko podstupuje jednu operaci za druhou – celkem 11 akutních zákroků před druhými narozeninami. Pochybnosti a zoufalství ji sžíraly. Copak neexistuje jiná cesta? Lékaři nabízeli jen málo útěchy; jejich metody se zaměřovaly jen na přežití a prodloužení života, nikoliv na uzdravení. "Pěti let se nedožije" říkali, jako by už její osud byl zpečetěn. Jessica jim věřila. Jsou to konec konců odborníci, kteří Riley zachránili život hned po narození. Ale něco v ní se vzpíralo a šeptalo: "Musí být jiná cesta."

Zoufalství přivedlo Jessicu k neustálému hledání informací. Rozhovor s přítelem, který hovořil o kandidě a alternativních dietách, otevřel dveře, o kterých nevěděla, že existují. Brzy začala spojovat dietu se záněty a příznaky své dcery. Když objevila doktorku Becky Plotnerovou, naturopatku a specialistku na GAPS, cítila, že dostává šanci. "Žádné rostliny, jen GAPS," řekla Dr. Plotnerová při videohovoru. "Vnitřnosti, masové vývary, fermentované mléčné výrobky – to může být to, co zrovna potřebuje." Ale pochybnosti se vkrádaly. Může změna stravy, zvlaště takováto, odporující zavedeným lékařským doporučením, skutečně fungovat? Jessica nechtěla být za blázna, nechtěla se chytit falešné naděje. Ale když už nebyly jiné možnosti, rozhodla se, že nemá co ztratit.

Přechod na novou dietu byl vyčerpávající a plný nejistot. Jessica a její manžel vařili celá kuřata ze zvláště čistého bio chovu v obřích hrncích, vykosťovali je a mixovali s vývarem, aby Riley dávali malé dávky přes sondu. Její tělo zpočátku reagovalo bolestivě. Objevily se příznaky, že se její střeva zbavují patogenní plísně. Nafouknutí břicha, které už tak bylo vždy napnuté, se ještě zhoršilo. Jessica se ptala sama sebe: "Nezhoršujeme to?" Strach, že situaci ještě zhorší, ji sužoval.

Ale nevzdali se a pečlivě sledovali, jak Riley reaguje. Po týdnu přišel průlom – její břicho se poprvé zploštilo, bledá pokožka nabrala barvu a její šedé rty zrůžověly. Riley se poprvé usmála. Byl to okamžik, o kterém Jessica ani nesnila. Pomalu, ale jistě, se Riley proměňovala. Přibírala na váze, začala se hýbat a její oči zářily životem. Ale cesta nebyla bez nástrah. Jediná chyba – nesprávná složka ve stravě – mohla způsobit závažné komplikace, dokonce ohrožení života. Každé malé vítězství bylo zastíněno obavou z možného návratu problémů a Jessica se neustále ptala: "Skutečně to funguje? Bude to mít trvalý výsledek?"

Lékaři byli skeptičtí, někteří až otevřeně odmítaví. Připomínali jí, že strava genetiku nezmění, že případ Riley je nevyléčitelný a smrtelný. Ale jak se Rileyino zdraví nadále zlepšovalo, jejich skepse se pomalu měnila v úžas. Nikdo neviděl dítě s tak těžkým typem onemocnění MMHS, které by se takto zotavovalo. Den, kdy byla Riley odpojena od výživy trubičkou a její centrální katetr byl odstraněn, se zdál jako zázrak. Její lékaři tento její případ dokumentovali, sdíleli jej na konferencích a oslovovali další rodiny.

Navzdory úspěchům pochybnosti přetrvávaly. Může Riley znovu onemocnět? Může její uzdravení pokračovat bez podpory konvenční medicíny? Ale jak měsíce přecházely v roky, Riley nadále prospívala díky své dietě. Jessičina odhodlanost se stala svědectvím o síle informované, neúnavné snahy. Přes každý strach, každou bezesnou noc a každou pochybnost bojovala za Riley – a spolu přepsaly to, co se považovalo za "nevyhnutelný osud".

Riley je nyní pět let. Její zdraví se od doby, kdy začala se specializovanou dietou, výrazně zlepšilo. Už nepotřebuje výživu trubičkou, má vynikající funkci střev a katétry potřebuje pouze v noci. Riley je popisována jako prospívající, nepotřebuje žádné léky a její pokrok ohromil laiky i lékaře.