Onemocnění ledvin a další komplikace
Amy vypráví svůj příběh: Cesta k uzdravení díky carnivore dietě
Ahoj, jsem Amy, je mi 52 let a ráda bych vám povyprávěla svůj příběh o tom, jak jsem objevila carnivore dietu a jak mi změnila život. Nebyla to jednoduchá cesta, ale pokud se právě potýkáte se zdravotními problémy nebo hledáte naději, doufám, že vás moje zkušenost inspiruje.
Začátek problémů: Zlomový okamžik
Všechno začalo nenápadně. Všimla jsem si, že mi začaly vypadávat vlasy. Přiznávám, byla to starost o můj vzhled, co mě přimělo jít k lékaři. Podstoupila jsem rutinní prohlídku, ale její výsledek mě naprosto šokoval. Doktorka mi řekla, že mám krevní výsledky jako devadesátiletá žena. Nechápala jsem, co se děje.
Diagnóza byla zdrcující: třetí stupeň onemocnění ledvin, tukový polštář kolem srdce, prediabetes, ztučnělá játra a extrémně vysoký počet krevních destiček. Lékařka mě začala zvát na kontroly každé tři týdny, ale moje výsledky se jen zhoršovaly. Podle tvrzení odborníků mě čekala v brzké době dialýza. Cítila jsem, že se něco musí změnit. Ale co?
Záblesk naděje: První krůčky
Začala jsem zoufale hledat informace a narazila na muže, který tvrdil, že vyléčil čtvrté stadium onemocnění ledvin tím, že jedl hovězí steaky. Říkala jsem si: "To zní šíleně, ale proč to nezkusit?" Začala jsem tedy jíst steaky, i když jsem je zpočátku neuměla ani pořádně připravit. Nechutnalo mi to, ale všimla jsem si, že moje závislost na cukru ustupuje.
Byl to malý krůček vpřed, ale pořád jsem věděla, že to nestačí. Pátrala jsem dál a objevila půsty jako další možný nástroj. Připojila jsem se do skupiny Dr. Jasona Funga a učila se, jak správně držet hladovky. Bylo to těžké – strašně těžké. Půst jsem nenáviděla, sotva jsem vydržela 24 hodin. Ale přesto jsem se nevzdávala, protože výsledky se začaly dostavovat.
Kombinace půstu a steaků začala pomalu, ale jistě zlepšovat mé zdravotní ukazatele. Po devíti měsících jsem se dostala na hodnoty, které jasně ukazovaly mně i lékařům, že mé onemocnění ledvin je na ústupu. Měla jsem radost z úbytku na váze a věřila jsem v úplné uzdravení.
Pád: Návrat zpět
Ale pak jsem udělala chybu. Jediný sáček želatinových medvídků mě vykolejil a už jsem nedokázala najít cestu zpět k vnitřní disciplině. Během několika měsíců jsem přibrala nejen ztracenou váhu, ale ještě něco navíc. Když jsem se dostala přes 90 kilo, musela jsem si položit zásadní otázku: Chci žít, nebo to vzdám?
Rozhodla jsem se bojovat. Pro své dvě dospívající dcery, pro své stárnoucí rodiče a tetu – a nakonec i pro sebe. Znovu jsem se pustila do carnivore diety, tentokrát s několika změnami, které mi pomohly vydržet. Otevřela jsem se dalším možnostem, jedla jsem nejen steaky, ale i jiné masité pokrmy, soustředila jsem se na vysoký příjem živočišných tuků a jen občas jsem si dovolila malý prohřešek, jako třeba pistácie.
Výzvy: Carnivore dieta není vždy snadná
Nebudu lhát, bylo to těžké. Chutě na sladké byly silné, měla jsem problémy s trávením a přicházela únava. Hledala jsem způsoby, jak tyto problémy překonat. Lipáza a želatina mi pomohly s trávením, a postupem času si moje tělo na vyšší příjem tuku zvyklo. Překonala jsem i období průjmů. Také jsem se naučila zvládat své chutě díky technikám, které jsem převzala z dceřiny terapie OCD. Učila jsem se přijmout stres a neodsuzovat sama sebe za každý malý poklesek.
Co mi ale nejvíc pomohlo, byla podpora komunity. Připojila jsem se k online skupinám, kde jsem našla další lidi s podobnými problémy. Později jsem spolu se svým partnerem založila vlastní platformu Beyond the Bite, kde se teď vzájemně podporujeme a sdílíme své zkušenosti.
Život dnes: Uzdravení a nový začátek
Dnes, po dvou a půl letech na carnivore dietě, jsem zhubla přes 34 kilo a cítím se lépe než kdy dřív. Ale tato dieta není jen o hubnutí – jde o uzdravení. Díky ní jsem zvrátila své onemocnění ledvin, zlepšila své duševní zdraví a objevila sílu, kterou jsem netušila, že mám.
Můj příběh je důkazem, že naděje existuje. Pokud se i vy cítíte ztraceni, zkuste to – krok po kroku. Carnivore dieta mi zachránila život a věřím, že může pomoci i vám. Nezáleží na tom, kolikrát spadnete. Důležité je vždy znovu vstát a jít dál.